Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ke konci zimy se konal 3 -denní sněm indiánů v hlavním stanu nejpočetnějšího kmene.Sjeli se na něj indiáni ze všech oblastí,aby zde debatovali o kvalitě jejich života a o dalších vyhlídkách do budoucnosti.Prostředí bylo velice inspirativní a podnětné.Poslední den na něm vystoupila velice vážená a známá vedoucí hostitelského kmene jmenovala se Ta co už neměla háček.Přednesla své pojednání,byly to již dosti známé věci a některé i předvídatelné.Přesto se jí
iniciativní člen jiného kmene jal jít osloviti.Podal jí ruku ,představil se a sdělil,z kteráho kmene pochází.Požádal jí  s mírně rostřeseným hlasem o vzájemnou spolupráci, na což mu bylo sděleno,že dýmku drží neodborně a tudíž,že nemá o spolupráci zájem.Indián srazil mokasíny a podal protistraně ruku,ta její byla studená a zemdlelá ,.očima se dívala kdesi do dáli,byl to opravdu  mrazivý okamžik a až po tomto setkání ho napadaly různé argumenty,jak se tak často stává.
1.Kdo určil,že právě její držení dýmky je vědecké.
2.Její držení dýmky bylo zpočátku také nevědecké.
3.Dýmka se může držet a kouřit různými způsoby,proč se kmeny nesnaží více
 najít společnou cestu , porozumění a vzájemné respektování.
4.Stále se snažíme nacházet nové způsoby držení dýmky,jde o stálé se učení a vzájemnou komunikaci různých kmenů s různými přístupy,které se tak mohou vzájemně obohacovat.Protože náš kmen se domnívá,že jediné správné držení dýmky neexistuje a že tento směr už tady byl a nijak valně nedopadl.
Je to tak trochu i o autismu